Zamítnut příspěvek na bydlení

Byl vám zamítnut příspěvek na bydlení z důvodu věcného břemene?

V dnešní době je bydlení velice drahé. Mnoho lidí nedosáhne na hypotéky a vlivem toho rostou ceny nájmů do astronomických výšin. Snadno se tak člověk může dostat do situace, kdy náklady na bydlení sám nezvládá. V tom případě je tu stát, který by měl nabídnout pomocnou ruku například ve formě příspěvku na bydlení.

O příspěvku na bydlení zkráceně

Pokud chcete žádat o příspěvek na bydlení, musíte splnit tři zákonem dané podmínky:

  1. vaše náklady na bydlení převyšují 30 % (v Praze 35 %) vašeho příjmu
  2. vlastníte byt nebo dům/bydlíte v bytě nebo domě na základě nájemní smlouvy
  3. v daném bytě/domě máte hlášený trvalý pobyt

Splňujete-li tyto dvě podmínky, pak stačí jen vyplnit formulář, kde vypíšete své příjmy a náklady na bydlení. Výše příspěvku se neodvíjí přímo od vašich nákladů na bydlení, ale závisí na normativních nákladech na bydlení a rozhodném příjmu rodiny. Příslušný úřad práce o dávce rozhodne do 30 dnů.

Věcné břemeno může být překážkou

Jednou z překážek pro přiznání příspěvku na bydlení může být věcné břemeno. Často se stává, že lidé darují nemovitosti potomkům. Na nemovitost si ale nechají zanést věcné břemeno bezplatného užívání do konce života. Toto břemeno pak logicky blokuje přiznání příspěvku na bydlení, protože pokud máte právo na bezplatné užívání prostoru pro bydlení až do konce života, nepotřebujete přece příspěvek, jelikož nic neplatíte. To ostatně potvrdil i Nejvyšší soud České republiky, když v jednom ze svých rozhodnutí stanovuje, že nájem nemůže vedle věcného břemene obstát. Důvodem je kolize bezúplatného užívání věci se smlouvou, která stanovuje povinnost platit za užívání stejné věci nájemné.

Věcné břemeno je vedeno na osobu, která v bytě fakticky nebydlí

Věcné břemeno je vedeno na osobu, která v bytě nebydlíV praxi se stala situace, kdy starší paní vlastnila celý bytový dům, ve kterém jednotlivé bytové jednotky pronajímala nájemcům. Jednoho dne se rozhodla celý bytový dům darovat svému synovi. Darovací smlouva obsahovala mimo jiné i ustanovení o zřízení věcného břemene, avšak nikoliv k jedné jediné bytové jednotce, nýbrž k celému bytovému domu.

A to byl hlavní problém. Ženě, která v jednom pronajatém bytě bydlela sama a pobírala příspěvek na bydlení, přišlo z úřadu práce oznámení o zahájení řízení o zastavení výplaty příspěvku na bydlení. Důvodem bylo právě zapeklité věcné břemeno. Jelikož šlo o právně poměrně složitou situaci (ačkoliv logicky snadno vyřešitelnou), musela se žena obrátit na jednu advokátní kancelář se žádostí o pomoc. Tím začal docela dlouhý proces, jehož cílem byla snaha domoci se spravedlnosti.

K celé situaci se advokátní kancelář vyjádřila tak, že zrušení příspěvku na bydlení z tohoto konkrétního důvodu je zcela v rozporu s naším právním řádem. Proč tomu tak je?

Přednost věcného břemene není absolutní!

Už výše jsme si řekli, že věcné břemeno nemůže vedle nájmu obstát. To je pravda. Řekl to přece Nejvyšší soud. Tímto také argumentoval úřad práce. Úředníci si už nedali práci s tím, aby se podívali i na další rozhodnutí Nejvyššího soudu. V dalších rozhodnutích totiž soud apeluje na to, že přednost věcného před nájmem není absolutní. Dále také stanovuje 2 hlavní podmínky, za kterých má věcné břemeno přednost.

  1. Věcné břemeno a nájem se musí vztahovat ke stejné věci
  2. Věcné břemeno a nájem musí opravňovat stejnou osobu

V praxi to vypadá tak, že pokud darujete byt třeba synovi a necháte si do katastru nemovitostí zapsat k tomu samému bytu i věcné břemeno bezplatného užívání, věcné břemeno má přednost před nájmem. Podmínky jsou totiž splněny.

  • Věcné břemeno i nájem se vztahují k tomu samému bytu
  • Osoba, která zde má nájemní smlouvu, má k tomu samému bytu i věcné břemeno

Vraťme se ale zpátky k našemu příkladu. Advokátní kancelář úřad práce upozorňovala na to, že v daném případě podmínky splněny nejsou. Úřad to však vůbec nebral v potaz a vyplácení příspěvku zastavil. Nezbylo tedy nic jiného než se s odvoláním obrátit na Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Advokátní kancelář Ministerstvu vysvětlila, že v daném případě se sice jedná o jeden a ten samý byt, avšak není splněna podmínka totožnosti osob. Starší paní sice měla věcné břemeno k celému bytovému domu, takže by si teoreticky mohla vybrat byt, ve kterém bude bydlet, a dokonce ho i každý den střídat, fakticky ale užívala jen jeden daný byt, kde bydlela celý život. Žena, která žádala o příspěvek na bydlení, však nebyla tou samou osobou, která je oprávněna z věcného břemene (to byla přece ta starší paní), a proto nemohlo mít věcné břemeno přednost před nájmem a podmínky pro přiznání příspěvku na bydlení tak byly splněny.

Neházejte flintu do žita a za svá práva se bijte

Právní poradna - za svá práva se bijteMinisterstvo práce a sociálních věcí jako odvolací orgán dalo ženě zastoupené advokátní kanceláří za pravdu a ve svém rozhodnutí přikázala dotyčnému úřadu práce, aby dávku přiznal. Následně už stačilo jen vyčkat, až úřad formálně vydá rozhodnutí, ve kterém příspěvek přiznává. Žena tedy i dnes pobírá příspěvek na bydlení, přestože na začátku situace nevypadala přívětivě. Úřad nemusí mít vždy pravdu, proto pokud se vám jeho rozhodnutí nezdá správné, vyhledejte právní pomoc.

5/5 - (1 hlas)