Zničený podnikatel

Den daňové svobody nastane v roce 2019 rekordně pozdě

Kolik nás daňové poplatníky stojí každoročně výdaje státu? Abychom si udělali alespoň trochu představu o tom, jak moc je aktuálně rozbujelý státní aparát, zavedl Liberální institut ukazatel, který nazval Den daňové svobody (DDS), a poprvé začal vyhlašovat v roce 2000.

Pomyslné rozdělení roku

Den daňové svobody představuje pomyslné rozdělení roku na dny z počátku roku, kdy pracujeme na to, abychom uživili stát a na ten zbytek, kdy pracujeme pro sebe. V prvním úseku přeneseně řečeno vydělávají daňoví poplatníci na uspokojení výdajů vlády a vládních institucí. V den daňové svobody toto období končí a začínáme si vydělávat sami na sebe. Liberální institut se každoročním vyhlašováním Dne daňové svobody snaží upozornit na míru přerozdělování majetku v ekonomice vlivem státu.

Metodika výpočtu DDS

Při svém výpočtu vychází Liberální institut z cifer Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development). Při výpočtu se porovnávají veřejné výdaje státu s hrubým domácím produktem (HDP) v daném roce.  Zjednodušeně řečeno hledá se tedy poměr toho, kolik stát v každém roce přerozdělí z toho, co se vyrobí. Tato metodika dovoluje porovnat aktuální stav napříč státy i roky. Zdroj: Liberální institut

Letos připadá Den daňové svobody na 23. červen

Vydělávat sami na sebe tedy začneme až 23. Června 2019. Všechny prostředky vydělané do tohoto data odevzdáme státu. Celkem tedy na stát budeme pracovat 174 dní z roku. Podobnou dobu budou na stát pracovat i Slovinci a Němci. Nejmenší počet dnů práce na stát naopak čeká Rumuny (DDS v dubnu), Bulhary a obyvatele baltských zemí Litvy, Lotyšska a Estonska. Naopak nejdelší dobu své pracovní zátěže věnují státu Severoevropané – Finové, Švédi a Dánové. Naprostými rekordmany jsou Belgičané a Francouzi, jejich Den daňové svobody nastane až 28. července. Obyvatelé těchto zemí jsou (měřeno výší HDP) výrazně bohatší než občané České republiky, proto si vyšší veřejné výdaje mohou dovolit.

Den daňové svobody v ČR v předchozích letech

Loni u nás připadl den daňové svobody na 22. Květen 2018, v předchozím roce na 29. Květen 2017 a  rok předtím na 2. červen 2016. Letošní rok je tak z hlediska dosažení dne daňové svobody rekordmanem. Letos dosahujeme rekordního daňového zatížení od doby zavedení tohoto ukazatele. Dosavadní nejdelší doba práce na stát nastala v roce 2008, kdy dosáhla 158 dní. Letošních 174 dní je tak pro Českou republiku zcela unikátních.

Jaké jsou prognózy?

Hlavní analytik Deloitte David Marek předpokládá, že by daňová zátěž českých poplatníků měla v tomto roce klesnout. Jednou z hlavních příčin poklesu by podle Marka mělo být přeřazení některých služeb a zboží ze základní sazby DPH do první nebo druhé snížené sazby DPH. Půjde především o vodné a stočné, kadeřnické a holičské služby, stravování a podobně. Naopak vyšší zdanění se bude týkat zahřívaných tabákových výrobků.

Z dlouhodobé perspektivy ale míra zdanění občanů ČR stoupá. Je to patrné i jen z porovnání data dne daňové svobody, které českou republiku řadí do horní poloviny zemí EU s ohledem na celkovou výši daňové zátěže obyvatelstva.

A celkový výhled české ekonomiky na rok 2019?

V letošním roce můžeme očekávat mírné zpomalení hospodářského růstu vlivem zpomalení globální ekonomiky. Naproti tomu nezaměstnanost se podle Davida Marka z Deloitte bude stále pohybovat pod 3 %, přestože lze očekávat menší tlak poptávky po práci ze strany firem. Překvapivě lze i stále očekávat růst průměrné mzdy daný tlakem odborových svazů a růstem minimální mzdy. Inflace by se i nadále měla pohybovat nad 2% cílem ČNB a zůstat v rámci tolerance. Na zvýšení inflace v cenách zemědělských výrobců budou tlačit podmínky nízké úrody v loňském roce a následného růstu potravin.

0 odpovědí

Diskuze

Chcete se zapojit do diskuze?
Neváhejte a napište!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *