Od ledna 2019 narostla minimální mzda. Jaké to na nás bude mít dopady?
Po vysilujících jednání našich vládních činitelů, došla konečně naše garnitura ke kompromisu v otázce výše minimální mzdy. S účinností od 1. lednového dne letošního roku se základní sazba minimální mzdy zvyšuje o 1 150 korun na 13 350 Kč za měsíc. V hodinové sazbě to potom znamená zvýšení o 6,60 korun na 79,80 Kč za hodinu.
Minimální mzda = nejnižší možná výplata v hrubém
Pojďme se podívat na základní informace o minimální mzdě a jejím dopadu na běžného občana. Minimální mzda je nejnižší přípustnou odměnou zaměstnance za práci v pracovněprávním vztahu se zaměstnavatelem. Vztahuje se na všechny zaměstnance v pracovním poměru včetně dohod (o provedení práce a o pracovní činnosti) bez ohledu na to, zda mají se zaměstnavatelem uzavřen pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou. V organizacích, ve kterých se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách je možné dohodnout minimální mzdu vyšší, než uvádí nařízení vlády.
Minimální mzda a pracovní doba
Základní sazba minimální mzdy se vztahuje k týdenní 40ti hodinové pracovní době stanovené zákoníkem práce. Nevylučuje se ani zkrácení týdenní dotace pracovní doby pro zaměstnance v nepřetržitém nebo třísměnném provozu na 37,5 hodiny týdne a pro zaměstnance v dvousměnném pracovním režimu na 38,75 hodiny týdně. V těchto případech se pak minimální hodinová mzda musí zvýšit nepřímo úměrně zkrácené pracovní době. Pokud má zaměstnanec sjednánu kratší pracovní dobu než 40 hodin týdně, např. maminka po mateřské se vrací zpět do práce na poloviční úvazek, náleží mu zkrácená minimální mzda úměrná výši úvazku. V tomto případě tedy přesná polovina, tzn. 6 675 korun v hrubém.
Jak je to s doplatky k minimální mzdě?
V případě, že mzda nebo odměna na základě dohody nedosáhne v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, musí zaměstnavatel zaměstnanci vzniklý rozdíl doplatit bez ohledu na to, čím byla tato okolnost způsobena. Vše samozřejmě za podmínky, že je sjednán plný úvazek 40 hodin týdně. Při sjednání nižšího úvazku zaměstnavatel doplácí do výše minimální mzdy odpovídající výši úvazku.
Jak jsou na tom okolní státy?
Naši nejbližší sousedé také řeší nárůst minimální mzdy. Pro představu, směrem na západ se minimální měsíční mzda pohybovala v přepočtu přibližně na 37 650 korunách. Pro letošní rok si Němci schválili nárůst na 40 350 korun za měsíc. I naši bratři z východu Slováci jsou na tom lépe než my. V roce 2018 byla jejich měsíční minimální mzda na hodnotě v přepočtu 12 064 korun, letos byl schválen nárůst na 13 430 korun měsíčně, čímž nás předběhli.
Jaký je výhled do budoucna?
Na růst minimální mzdy tlačí kromě odborů a MPSV především rostoucí průměrná mzda a růst ekonomiky jako takové. Průměrná mzda zase roste vlivem klesající nezaměstnanosti. Přáním politiků je do budoucna růst minimální mzdy odpolitizovat a navázat ji koeficientem na výši průměrné mzdy. To je ale opět kamenem úrazu, na koeficientu se naše zákonodárné špičky neshodnou. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) požaduje na rok 2020 zvýšit minimální mzdu dokonce na polovinu průměrné mzdy, aktuálně tedy na 15 758 korun měsíčně.
Jak se zvýšení minimální mzdy dotkne zaměstnavatelů?
Česká ekonomika roste a jejím hlavním slabým místem není výše mezd, ale nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. V případě, že zaměstnavatel kvalitního zaměstnance získá, rád si za něho připlatí, dokonce přihodí i nějaké benefity navíc. Pokud se ale růst ekonomiky zastaví nebo nastane její pokles, některým firmám to může způsobit vrásky na čele. Návrh MPSV na rok 2020 tedy může mít na firmy neblahý dopad. Vše bude záležet na tom, v jaké kondici se bude naše ekonomika nacházet.
