Podpora v nezaměstnanosti

Podpora v nezaměstnanosti – co se mění v roce 2020?

V současné době rekordně nízké úrovně nezaměstnanosti je další zvyšování podpory v nezaměstnanosti možno chápat spíše jako populistický krok, který státní kasu neobere o příliš velké množství prostředků, ale zároveň přidá vládnoucí garnituře pár významných bodů u potenciálních voličů. Na které skupiny je současné zvyšování podpory zaměřeno?

Výše podpory v nezaměstnanosti je vázána na výši průměrné mzdy, z níž se odvíjí její maximální částka. Díky tomu v letošním roce bude lehce růst maximální výše podpory a polepší si nezaměstnaní, kteří pobírají podporu z náhradní doby nebo nejsou schopni doložit svůj předchozí příjem.

Kdo má na podporu nárok?

V současné době mají nárok na podporu zaměstnanci či OSVČ, kterým z nějakého důvodu skončil pracovní poměr, nebo přerušili provozování živnosti a za poslední 2 roky odvedli důchodové pojištění alespoň za polovinu doby, to znamená za 1 rok. U zaměstnanců se bere v úvahu i to, zda nedošlo k ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele z důvodu zvlášť hrubého porušení povinností zaměstnance, díky němuž by dotyčný po dobu následujícího půlroku ztratil nárok na podporu. Případně, zda jste při opouštění pracovního poměru dostali odstupné a v jaké výši. Pokud jste poslední zaměstnání ukončili bez závažného důvodu z vaší iniciativy, máte nárok pouze na 45 % průměrného čistého měsíčního výdělku po celou dobu trvání podpůrčí doby.

Jaká je aktuální výše podpory a délka podpůrčí doby?

Maximální délka podpůrčí doby, t.j, doby po kterou se vyplácí podpora, činí:

  • v případě uchazečů do 50 let 5 měsíců,
  • u uchazečů od 50 do 55 let 8 měsíců,
  • a u nezaměstnaných nad 55 let potom 11 měsíců.

Aktuálně se podpora počítá z vaší průměrné čisté měsíční mzdy v posledním zaměstnání. V závislosti na době strávené na úřadu práce se však snižuje, až v případě dlouhodobě nezaměstnaných klesá k nule. Konkrétně dostanete:

  • První dva měsíce 65 % vašeho průměrného čistého měsíčního výdělku,
  • třetí a čtvrtý měsíc 50 %,
  • zbývající dobu potom 45 %.

V případě, že se uchazeč o zaměstnání v rámci podpůrčí doby aktivně účastní rekvalifikace, dostává po celou dobu 60 % průměrného měsíčního výdělku nebo v případě OSVČ vyměřovacího základu.

Nejvyšší částka na, níž může nezaměstnaný dosáhnout je dána 58 % průměrné mzdy za tři první kvartály předchozího roku. Tzn. aktuálně je maximální výše podpory v nezaměstnanosti odvozena z průměrné mzdy 31 225 korun a činí tedy 18 111 korun. Pro porovnání, v loňském roce byla maximální výše podpory omezena částkou 16 682 korun. V letošním roce si tak oproti tomu loňskému polepší lidé s příjmem nad 28 762 korun.

Podpora z náhradní doby a bez doložení příjmu.

Za náhradní dobu se pro potřeby výpočtu výše podpory v nezaměstnanosti považuje například péče o dítě do 4 let, pracovní neschopnost, a podobně. V případě výpočtu výše podpory se v tomto případě použije průměrná mzda v prvních třech čtvrtletích předchozího roku, přičemž:

  • první dva měsíce činí podpora 15 % z této částky,
  • třetí a čtvrtý měsíc se potom snižuje na 12 %,
  • a zbývající měsíce je pouhých 11 %.

I tyto sumy se budou letos zvyšovat v souvislosti s růstem průměrné mzdy. Stejnou podporu dostanou i uchazeči, kteří sice byli zaměstnáni, ale nejsou schopni doložit předchozí mzdu například z důvodu krachu zaměstnavatele.  

Minimální mzda omezuje maximální přivýdělek.

Růst tentokrát minimální mzdy se pozitivně odrazí na maximální výši přivýdělku, k němuž si mohou přijít lidé evidovaní na úřadu práce. Měsíční částka je omezena na polovinu minimální mzdy, která činila v lednu 2019 dle údajů MPSV 13 350 korun. Nezaměstnaní si tak mohli měsíčně přivydělat maximálně 6 675 korun. V rámci evidence na úřadu práce lze pracovat v režimu zkráceného úvazku nebo na dohodu o pracovní činnosti. Dohoda o provedení práce možná není.

Ohodnoťte tento článek